Jíme několikrát denně, pijeme průběžně celý den. Určitě jste přemýšleli, jak dlouho dokáže tělo fungovat bez přísunu živin a vody. Výdrž organismu je poměrně dlouhá, rekordman přežil roční hladovění. Abychom však byli zdraví, potřebujeme se stravovat pravidelně. Přečtěte si, co se děje s tělem, když je více než týden bez jídla.
Bez jídla byste přežili dva měsíce, ale nesli byste za hladovění následky
Odborníci tvrdí, že lidský organismus je schopen přežít bez příjmu potravin až sedmdesát dní, tedy zhruba dva měsíce. Doba přežití závisí na původní kondici člověka. Říká se, že zhruba po třech dnech hladovění člověk přestává vnímat svíravý pocit v žaludku. Nahrazují ho mnohem závažnější potíže.
Zajímá vás, co se stane, když člověk nejí? Prvními následky hladovění je vyčerpanost, malátnost, spavost. Zpomaluje se mozková aktivita. Tělo nemá přísun energie. Čerpá ji nejdřívez tukové tkáně, a pak ze svalů, čímž dochází k rychlému úbytku hmotnosti. Delší doba bez jídla způsobuje řídnutí kostí a pro ženy ztrátu menstruace.
Kvalitní výživa má vliv na zdraví i výkonnost
Snad každá žena řeší, jak hubnout nebo si udržovat hmotnost. Některé mají tendence omezovat se v jídle. To však není vhodný způsob, nýbrž cesta do pekel. Tělo vyžaduje kvalitní výživu. Více než velikost porcí sledujte kvalitu potravin. Potřebujete dostatečné množství bílkovin, tuků a sacharidů, dále by ve stravě měla být vláknina, minerální látky a vitaminy.
Výživa je důležitá pro zdraví, a to jak fyzické, tak psychické. Špatné stravování způsobuje:
- zhoršenou funkci imunitního systému
- lámaní nehtů
- vypadávaní vlasů
- únavu
- neschopnost se soustředit
- snazší podléhání stresu
Výjimkou jsou krátkodobé půsty, které mohou za určitých okolností zlepšit metabolismus. Drží se obvykle jeden až tři dny. Návrat k běžnému stravování pak musí probíhat postupně.
Jak je to s vodou a kyslíkem?
Zatímco bez jídla lze přežívat několik týdnů, bez vody bychom vydrželi podstatně kratší dobu. Obvykle se udávají tři dny. Známky dehydratace se projevují dříve. Abychom mohli normálně fungovat, musíme každý den vypít alespoň dva a půl litru vody. Potřeba může být i vyšší, závisí na zdravotním stavu, hmotnosti, věku, okolní teplotě či fyzické námaze. Roli navíc hraje složení stravy.
Kyslík je pro funkci našeho organismu ještě mnohem důležitější než voda. Zkuste zadržet dech, co nejdéle vám to půjde. Nejspíš to vydržíte maximálně jednu minutu. Tréninkem lze zvýšit kapacitu plic, a tak potápěči vydrží pod vodou třeba i osm minut.
Na nedostatek kyslíku začne jako první reagovat mozek. Stačí být delší dobu ve vydýchané místnosti, abychom se cítili malátní a unavení. Problém nastává, když krev přestane zásobovat tělo kyslíkem. Mozková tkáň odumře během šesti minut.
Proto je důležité zahájit včas resuscitaci, když někdo zkolabuje. Dříve nás zdravotníci učili uměle dýchání, podle aktuálních doporučení stačí od laiků masáž srdce a neprodlené zavolání rychlé záchranné služby. Co se týče potápěčů, o ty nemějte strach. I když několik minut nedýchají, jejich krev stále rozvádí kyslík do celého těla.
